První zoubky se objevují mezi 6-12 měsícem, ale mohou i dříve. Ihned tedy začínáme čistit.

Nejčastěji kazy na předních či zadních plochách. Nedostatečné čištění až k dásni. Příliš sladkého a lepivého na noc.

První návštěva zubního lékaře s prvním zoubkem k ujasnění pojmů.

Ještě než se první zub objeví, snažíme se vyvarovat zlozvykům - je lehčí je vůbec nezavést, než se jich zbavovat. Např. nepěstujeme návyky k sladkým chutím. Přeslazené kaše, čaje škodí hlavně v noci, kdy dítě spí, je menší produkce slin, které mají určitou pufrovací kapacitu, pohyby tváří a jazyka samovolně neočisťují povrch zubu.

Vůbec se nebojím dítěti podívat do úst. Ideální pozice je sednout si na postel, dítě uložit vleže do klína. Krásně vidím, čistými prsty mohu jemně odhalit rtíky, uvidím bezzubý alveol. Že dítě kroutí hlavou, pomrmlává, neberu jako odpor. Naopak takovou hrou v dobrém rozpoložení dítěte si přivykne na naše konání. A my vyhlížíme první zoubek.

Jak jsme se už naučili, dítěti dokážu kdykoliv nadzvednout rtíky, ozřejmit celý prožezaný zoubek ať na něj dobře vidím. V tuto chvíli můžu začít čistit.

Je to velmi jednoduché. První zuby jsou řezáky, ty jsou celkem ploché a mezi nimi mezery. Počítejme tedy, že mají jen dvě strany. Ke tváři - kterou hned vidím, a z druhé strany k jazyku -vnitřní, ta jde hůř. Obě plochy čistím kartáčkem, ať už jemným dospěláckým nebo na toto úplně stačí sólo kartáček - jednosvazkový (Tepe Compact Soft nebo Curpaorx CS 1006 a obdobné)

Důležité je čistit až k dásni, nasucho, bez pasty. Ideálně po nakojení nebo výživě. Ráno a večer těsně před uložením. Kontrola? Nehtem setřu povrch zubu od dásně k řezací hraně a podívám se, zda na něm ulpěla bílá, mazlavá hmota nazývána zubní plak. Nevyčištěné plochy zubů se na světle jeví matné, zašlé, časem vznikne křídově bílá skvrna, ze které se po dalším nečištění vylomí kousek zubu a vznikne díra. Kaz. Naopak čistý povrch zubu se leskne, po setření na nehtu žádná hmota neulpí. Pokud dokážu pravidelně povrch zubu udržet čistý, nikdy na něm nevznikne zubní kaz. Tečka.

Dítě roste, chodí, dělá nám radost. A zuby také přibývají. Po roce, v roce a půl se postupně začínají dále vzadu v ústech objevovat první stoličky. Ty už vypadají jinak než řezáky. Spíše oválný tvar, s jasně formovanou žvýkací ploškou ve dvou hrbolcích, mezi nimi dolinkou s rýhou.

A v této rýze je zakopaný pes. Kde najdeme více usazenin, na špičce hory nebo v údolíčku v úpatí? A kde je zubní plak dlouho a ničím (respektive štětinkami kartáčku) nerušen, tam je mu dobře.

Sledujume prořezávání stoliček. Někdy dítě trápí kousek dásně mezi hrbolky, než se prořízne - viz foto. Pomůžou nejlépe dětské kousátko, i vychlazené, stejně tak kousek mražené zeleniny nebo masáž kartáčkem či prstem, alternativně při větších obtížích chvilkově a jednorázově dásňové gely (Calgel, Dologel), ale většinou se obejdeme bez nich.

Chodíme k lékaři na pravidlené kontroly, spíš to je jen hra se zrcátkem, a počítání zubů. Ladění hygieny. Doma makáme na žvýkacích ploškách zadních zubů. To musí být 100%

Je fajn si pouvažovat v jaké míře chci dítě 'odměňovat' sladkostma. Jednoduché cukry jsou potravou pro kazitvorné bakterie. A pokud je zde přísun, čištění musí být ještě o to více dokonalejší. Špatná zanedbaná hygiena ruku v ruce s pravidelnou dodávkou jednoduchých cukrů (a to není jen bonbón či čokoláda, ale přeslazené nápoje, koblihy atd.) je mor pro dětské zuby.

Přední zuby se lesknou jako perličky, zaměřuji se více na zadní zuby, k tomu potřebuju dítě naučit pořádně otevřít - jako lev. A hrajeme si u toho. Co třeba prvně čistit zuby plyšákovi (časem je z toho řada plyšáků, než se dostane na dítě). Odvážnější mohou svěřit dítěti svůj kartáček a nechat si chvíli pošimrat své zuby. Taky už ale má dítě více síly. Někdy stačí jen volně uložit dítě do klína a spolupracuje při čištění. Je ale potřeba říct, že ne vždycky je spolupráce 100%. Některé děti nechcou méně, některé více. Ale věřím, že někdy si u čištění zakřičí každý andílek, kterému se zrovna nechce :-) V tom případě je to na rodiči.

Za zkažené zuby se nemůže přece nemůže zpovídat 3, 5 anebo 7 leté dítě. Tíha odpovědnosti je vždy na rodiči. To dítě to pochopí, ale až časem. Takže čistíme. Ono, řekněme si, stejně je lepší ten čas věnovat dítěti doma, než trnout při ošetření u zubního lékaře, i když se vždycky snažíme o maximální možný komfort při ošetření.

Takže kdo chce, čistí a to hlavně žvýkací plošky stoliček. Klidně k tomu používám stále stejný kartáček ( jednosvazkový nebo měkký dospělácký). Pořád nasucho, bez pasty. Dítě leží, neumí ještě vyplivovat a není dobré polykat zubní pastu. Stejně v tomto věku nám je zbytečná. Důležitější než látky v pastě, je poctivé pravidelné snesení zubního plaku z plošek zubu, v tomto případě hlavně údolíček a jamek na žvýkacích ploškách (na fotce označeno zelenou šipkou).

Doteď to byly jednoduché, veřejně zažité věci. Hodně rodičů takto čistí, a nemají problém. A řekněme si, má-li dítě výše popsaný kaz do tří let věku, je to lajdáctví a zanedbání péče. Rozhodně nedáváme dítěti co bychom mohli dát.

Předejít mezizubním kazům není vůbec složité, ovšem zažitá věc v našem regionu to absolutně není. Přitom platí stejná pravidla v tvorbě kazu. Kde je povrch zubu dlouhodobě opomíjen v čištění, zvětšuje se riziko, že dojde ke vzniku zubního kazu. Při nadmíře sladkého, se riziko blíží jistotě.

Kaz nevyroste ze dne na den, a v tomto prostoru také nějákou chvíli nejde vidět nakažený zub - pouze na pravidelném kontrolním skusovém snímku u lékaře. Až jak je kaz většího rozsahu, začně prosvítat při pohledu ze žvýkací plošky. Rodič si ovšem v drtivé většine všimne takového kazu až jak je obrovský tak, že se prolomí a vznikne na zubu díra.

Dítě se za ty roky v ordinaci otrkalo, bere nás jako partnera a kamaráda v péči o chrup. Rádo pojezdí na křesle, na kontroly chce i chodit samo. Těšíme se z toho, jak jsme zvládli péči o první zuby a očekáváme první fázi výměny zubů za dospělácké.

Na počty zuby sedí, postupně ještě povylézají z dásně víc a víc, takže už nejsou takové utopené v dásni. Rostou i čelistní kosti, takže je najednou v ústech daleko více místa, a nám se lépe manipuluje s kartáčkem.

Ve velké většině můžeme pozorovat mezi předními zuby mezery (zelené šipky), zatímco zadní, nejčastěji jen poslední a předposlední zuby se spolu dotýkají bokem (červenobílá šipka). Tím vytváří škvíru, kde se moc rád udržuje zubní plak a zbytky jídla. Naopak ty zuby, které jsou od sebe milimetr a více, tam nějáká velká retence jídla není. Při menší čelisti se může stát, že se zuby dotýkají všechny.

Pravidla platí pořád stejná, dítě od tří let už určitě bere čištění zubů jako denní automatizmus, odmlouvání se koná vyjímečně. Klidně si čistí samo, ale to co vyčistí, nepokládáme za očištěné a rodič znova jede od začátku nanovo.

Od chvíle doteku sousedních zubů je nutné ihned začít čistit mezizubní kontakt.

Úplně jeduše lupneme flosserem - kotvičkou, nebo dentální niťkou prvně po straně jednoho zubu, poté po straně sousedního zubu, případně kalibrovaným mezizubním kartáčkem podebereme v mezizubním kontaktu. Lehké k nacvičení, rychlé k pravidelnému praktikování.